Zdravé tipy a psí spokojenost
Zdravé tipy a psí spokojenost
Nezbytnou součástí péče o zdraví je také prevence a předcházení případných problémů. Zdravý pes je čilý, ochotně pracuje a hraje si, má chuť k jídlu, do života, netrpí nadváhou ani podvýživou, je nebojácný, jeho srst je lesklá a celkově pes působí zdravě, spokojeně a "komunikuje" s námi.
Při dodržování několika základních pravidel, předejdete případným komplikacím nejen vy, ale i vašemu pejskovi budou zářit očka spokojeností.
• Výživa – strava musí být kvalitní a musí pokrývat požadavky organismu. Při výběru a dávkování krmiva je důležité brát v úvahu kromě velikosti a tělesné hmotnosti psa také energetický příjem a výdej, tedy to, zda je pes tělesně či duševně namáhán, nebo většinu dne leží na kanapi. Potřeba živin je ve věku štěněte asi dvojnásobná než u dospělého psa a potřebuje přijímat živiny lehce stravitelné a energicky bohaté. Ovšem nároky na kvalitu surovin jsou stejně vysoké jak u štěňat, tak dospělých jedinců. Strava musí zajišťovat dostatečný přísun vitamínů a minerálních látek. Pokud krmíte komerční (granulovanou) stravou, nepřidávejte do krmiva bez porady s veterinárním lékařem svévolně vápník, fosfor a jiné doplňky. Může zde hrozit nebezpečí předávkování, které se velmi rychle projeví např. na vývoji končetin a vaše snaha za zlepšením se obrátí proti vám. Není také vhodné kombinovat komerční stravu a klasickou čerstvou stravu z důvodu nebezpečí nevyváženého přísunu živin.
• Pohyb – je nezbytnou součástí denního programu psa. Každé plemeno se svými potřebami trochu liší a proto je na majiteli zajistit dostatečné vydání energie psa dle jeho potřeb. Ovšem žádný pejsek se nespokojí s životem stráveným na kanapi, toto je také jedno z kritérií, které byste měli zvážit již při výběru vhodného plemene. Větší fyzický výkon (soutěže) by také měl pes absolvovat až po předchozí přípravě a tréninku. Mladí a rychle rostoucí psi plemen náchylných na onemocnění kloubů by neměli být nadměrně zatěžováni.
• Očkování – je ochranou organismu proti mnoha závažným infekčním onemocněním. O prospěšnosti preventivní vakcinace dnes snad již nikdo nepochybuje. Aby bylo očkování účinné, musí být úplné (počátek v šesti/osmi týdnech života štěněte) s postupným přeočkováním a v různých kombinacích vakcín. Proto je nezbytné respektovat termíny očkování doporučené veterinárním lékařem. Dále následuje jednou ročně pravidelné přeočkování kombinovanými vakcínami až do konce života. Záznamy o očkování jsou zapsány v očkovacím průkazu, který je nejdůležitějším dokladem každého psa, ať čistokrevného nebo bez průkazu původu.
Štěňata získávají malé množství protilátek od matky prostupem přes placentu a pak především mlezivem v období 24 hodin po narození. Tyto protilátky udržují vysoké hladiny v krvi štěněte přibližně do 6 týdnů věku a poté postupně klesají. Po šestém týdnu věku proto začínáme s vakcinací. První vakcinace však může být ještě likvidována zbytky mateřských protilátek a tím vzniká tzv. imunitní okno. Proto je nutné vakcinaci opakovat za 21 dní, kdy již u štěněte žádné mateřské protilátky nejsou. U štěňat se provádí vícenásobné očkování, protože imunitní systém štěněte je vyzrálý až po dvanáctém týdnu věku. V tomto období je již mládě vakcinováno potřetí.
Základní vakcinační schéma štěňat a dospělých psů
- 6 - 9 týdnů věku - první očkování (DHPPi)
- 8 - 12 týdnů věku - první přeočkování (DHPPiL)
- 12 - 16 týdnů věku - druhé přeočkování (DHPPiL+R)
- vždy po 1 roce - roční přeočkování (DHPPiL+R)
Choroby, proti kterým se vakcinují psi
Psinka - D
Velmi nebezpečné virové onemocnění, projevující se ve třech základních formách: slizniční, střevní a nervové. Forma plicní se projevuje výtoky z nosu, kašláním až zápalem plic - pneumonií. Střevní forma způsobuje průjmy a zvracení, nervová navozuje křeče až ochrnutí. Může mít však i kožní projevy - ztluštění a ztvrdnutí polštářků na tlapkách. Většinou se nejdříve projevuje vysokými teplotami, které po 2-3 dnech ustoupí. Pes bývá malátný a zpravidla nepřijímá potravu. Téměř vždy je onemocnění provázeno zánětem horních cest dýchacích, kašlem a zánětem spojivek s hnisavým výtokem z očí. Pes může zvracet, mít průjem, někdy až krvavý. Přenáší se kontaktem s nakaženými psy nebo jejich sekrety. Zvláště vnímavá jsou štěňata, ale onemocnět mohou i starší zvířata. Onemocnění se léčí antibiotiky.
Infekční zánět jater - H
Onemocnění postihuje zejména játra a projevuje se žloutenkou, výraznou bolestivosti břicha, průjmem, zvracením. Postiženy mohou být i oči, kdy dochází k zákalu rohovky, mohou se objevit krváceniny na sliznicích.
Parvoviróza - P
Vysoce nakažlivé onemocnění projevující se krvavým průjmem, zvracením; často končí úhynem zvířete. Nejvyšší riziko nákazy je u štěňat. Zdrojem nákazy je trus nemocného zvířete.
Parainfluenza - Pi
Je to infekce s méně závažným průběhem, která je však velmi nakažlivá a snadno se přenáší z jednoho psa na druhého přímým kontaktem, ale i prostřednictvím vzduchu. Zvyšuje riziko zápalu plic. Onemocnění, jinak zvané psincový kašel se zpočátku projevuje suchým kašlem, dávením a horečkou. Druhotné bakteriální komplikace mohou později postihnout i plíce a způsobit jejich zánět. Vakcinace poskytuje vynikající ochranu zvířete.
Leptospiróza-L
Jedná se o bakteriální onemocnění. Rezervoárem onemocnění jsou divoce žijící zvířata (hlavně potkani). Pes se nakazí přímo od nemocných zvířat nebo pitím kontaminované vody. Mezi hlavní příznaky patří vysoké horečky, žloutenka, krváceniny na sliznicích a krev v trusu. Některé typy leptospir jsou přenosné na člověk a jsou vysoce nakažlivé - např. Weilova žloutenka.
Vzteklina - Rabies (Lyssa) - R
Je smrtelné onemocnění přenosné na člověka. Příznaky vztekliny jsou velmi proměnlivé. Nemoc se přenáší slinami nakažených zvířat a manipulací s uhynulými těly. Projevuje se především jako zvýšená slinivost a agresivita, ztráta plachosti, ochrnutí a nemohoucnost. U psů je od vstupu ČR do EU očkování proti vzteklině povinné od dokončeného třetího měsíce věku s povinnou každoroční revakcinací.
Koronaviróza - C
Jde o méně závažné akutní průjmové onemocnění. Onemocnění virového původu se vyskytuje zejména u štěňat do 1 roku věku, především ve velkých chovech především v útulcích apod. Nejvíce vnímavá jsou štěňata ve věku 6 - 9 týdnů. Onemocnění se přenáší trusem infikovaného jedince. Na trhu jsou účinné inaktivované vakcíny. Vakcinace nepatří do základního vakcinačního schématu, po první vakcinaci následuje revakcinace za 3 - 4 týdny a dále vždy po jednom roce
Infekční laryngotracheitidaNemoc je obzvláště vysilující pro plemena se slabou průdušnicí a pro starší jedince. Přenáší se kontaktem s nakaženými psy či jejich sekrety. Projevuje se suchým až záchvatovitým kašlem a dávením. Intranasální vakcína podávaná formou tekutiny aplikované na nosní sliznici účinkuje až devět měsíců. Tato vakcinace nepatří do běžného vakcinačního schématu, ale pokud Váš pejsek chodí na výstavy, cvičáky nebo pobývá v hotelích pro psy, lze očkování jen doporučit.
Tetanus
Vakcinaci dopručujeme u loveckých a pracovních plemen psů, popř. u psů, kteří se vyskytují ve společnosti koní.
Lymská borelióza (lymeská borreliosa) - B
Vakcinace této choroby je vhodná zejména v oblastech se zvýšených výskytem tohoto onemocnění a to zejména u psů, kteří se často vyskytují v lese, nebo jejichž majitelé odmítají pravidelné preventivní ošetření proti klíšťatům.
Odčervení
• Odčervení – je nejúčinnějším a nezbytným způsobem boje proti vnitřním parazitům. Musí být prováděno pravidelně od tří týdnů života štěněte, a dále obvykle v termínu před očkováním a následně každé tři/čtyři měsíce v pozdějším věku (v průběhu celého života). Preparátů je v současné době dost a v nejrůznějších formách (tablety, pasty, roztoky aplikované na kůži atd.), vhodný preparát vám doporučí veterinární lékař. Je mylná představa, že pes chovaný v městském bytě se nemůže nakazit vnitřními cizopasníky tak jako pes žijící venku. Pravidelné preventivní odčervení je pro zdraví vašeho psa tak významné, že by se mělo stát samozřejmostí.
Mezi veřejností je vžitá představa, že odčervení chrání zvíře proti vnitřním parazitům po dobu několika týdnů nebo měsíců, což není pravda. Odčervení je pouze jednorázový úkon, protože použitá tableta nebo pasta působí pouze na dospělého parazita a to jen 24 hodin. Vajíčka parazitů ve zvířeti zůstávají a cyklus vývoje se opakuje.
Schéma odčervení štěňat
Vzhledem k tomu, že většina štěňat se rodí infikována škrkavkami, odčervujeme opakovaně celé vrhy a to včetně matky, neboť vajíčka škrkavek se vylučují do mateřského mléka a tudy do organizmu štěněte.
- 1. odčervení - 14 dnů po porodu
- 2. odčervení - 4 týdny po porodu
- 3. odčervení - 6 týdnů po porodu
- 4. odčervení - 3 měsíce po porodu
- a dále každé 3 měsíce až do 1 roku věku štěněte
Odčervení dospělých psů
Dospělá zvířata odčervujeme pravidelně každých 3 - 6 měsíců. V případě přítomnosti parazitů v trusu po odčervení zopakujeme aplikaci léčiv ještě po 14ti dnech. Nejlepším postupem však je vyšetřovat trus dospělých zvířat cca 1 x za čtvrt až půl roku a v případě pozitivního nálezu provést odčervení opakovaně v rozestupu 14 dní. Pokud je nález negativní, odčervení není potřeba.
• Blechy a klíšťata – ochrana před zevními cizopasníky je také nezanedbatelná. Přítomnost blechy v psím kožíšku nutně neznamená znečištěné zvíře, což jsou stále přežívající předsudky a dokáže nejednomu majiteli i pejskovi "zamotat hlavu". Na trhu je dnes celá řada přípravků, které psa chrání proti blechám a klíšťatům. Liší se rozsahem účinku, dobou, po kterou působí a způsobem aplikace. Nejčastěji používané jsou antiparazitální obojky, velkou oblibu si získaly dlouhodobě působící spreje či ampulky s roztokem aplikované na kůži, jednou z posledních možností jsou tablety užívané vnitřně. Blechy je vždy, jak známo, nutno likvidovat zároveň v prostředí a na zvířeti, proto jedině s účinným preparátem a systematickým postupem dosáhnete nějakého efektu.
BLECHY-Blechu nemusíme moc dlouze představovat. Jsou vybaveni mimořádnýmí skokanskými vlastnostmi a na svého hostitele dokáží doskočit až do vzdálenosti 1,5 metru. Živí se krví hostitele, můžou vyvolat až silné alergie, kožní problémy, chudokrevnost atd. Je dobře známo, že s blechami přišel z východu do Evropy mor. Dnes, pravda, takové nebezpečí není reálné, nicméně, blecha je stále v lidské společnosti nevítanou. Jaro a léto je období rozvoje hmyzu a přirozeně také parazitů. Blechy a klíšťata pro psa představují nejen velké trápení, ale i nebezpečí, že by se napadení parazity mohlo rychle rozrůst. S blechami se dozajista u svého psa setká každý chovatel. Zablešeni můžou být psi i feny vybraných chovů vzácných a drahých plemen, stejně jako obyčejní voříšci. Napadení blechami není nic neobvyklého a svého hostitele si blecha nevybírá podle rodokmenu.
Ošetření proti blechám
Blechy a jejich vliv na zdraví zvířat
Zablešení domácích zvířat je stále častým jevem. Někteří majitelé si nechtějí za žádnou cenu připustit, že by zrovna jejich miláček mohl mít nějakou tu blešku, jiní razí teorii, že "každý správný pes má blechy". Tuto problematiku bychom však neměli brát na lehkou váhu a zablešení zvířete účinně předcházet. Dobrých důvodů je pro to víc než dost.
- Blechy sáním krve svého hostitele způsobují svědění, což se projevuje drbáním, neklidem a nervozitou zvířete. Neustálým drbáním a vykusováním blech ze srsti dochází k sekundárnímu poškození a infikování kůže, rozvíjí se zánět kůže, který je třeba léčit.
- Při masívním výskytu blech u štěňat, koťat a malých plemen mohou způsobit chudokrevnost a ovlivnit tak celkový zdravotní stav zvířátka.
- Blechy jsou významným mezihostitelem tasemnice psí. Při vykusování ze srsti a nálsedném pozření blechy se pes nebo kočka touto tasemnicí nakazí. Tasemnice pak způsobuje celkové zdravotní obtíže.
- Velmi častá je alergie na bleší kousnutí. Tato alergie se projevuje u psů a koček těžkým poškozením kůže a dlouhodobým onemocněním, jehož diagnostika i léčba bývá často složitá a nákladná.
- Blechy také přenášejí nemoci hlavně bakteriálního původu - mor, brucelózu, pasteurelózu a jiné.
Jak poznáme, že má náš mazlíček blechy
Při masívním zablešení nebo u hladkosrstých plemen psů jsou blechy lehce viditelné i pouhým okem. Neklamnou známkou přítomnosti blech v srsti je přítomnost blešího trusu, který připomíná mletou kávu. Bleší trus se nejčatěji objevuje v jemné srsti např. za ušními boltci. Pokud si nejste jisti, zda se skutečně jedná o bleší trus, můžete provést jednoduchý test. Bleší trus je vlastně natrávená krev, která reaguje při styku s peroxidem vodíku (H2O2 - kysličník) hnědnutím a pěněním. Dejte černé tečky na papírový ubrousek a polyjte peroxidem. Pokud tečky pění, rozpouští se a mají hnědou barvu, je test pozitivní.
Jak účinně bojovat proti blechám
Je prokázáno, že 90% bleší populace přebývá v okolní prostředí v podobě vajíček a larev a pouze dospělé jedince nalezneme v srsti zvířete. Vývojový cyklus blechy trvá při dobrých podmínkách průměrně 21 dnů. Dospělá samička klade vajíčka, která vypadávají do okolí zvířete. Po 4 až 12 dnech se líhne larva, jejíž hlavní potravou je trus dospělých blech. Larvy se zavrtávají do koberců a dek a mohou zde přežít i několik měsíců. Larva se po dvojím svlečení zakuklí a z ní se pak vyklube již dospělá blecha. Proto je tedy jednorázové odblešení preparátem s krátkodobým působením neúčinné.
Při masívním zablešení
Je vhodné zvíře nejprve odblešit např. šamponem nebo zásypem, které působí v podstatě jednorázově, nebo rovnou sprejem s dlouhodobým účinkem. Na ošetření jednorázovými přípravky by měla navazovat aplikace dalších dlouhodobě působících preparátů. Podle druhu a doporučení výrobce zvoleného přípravku bychom měli ošetření pravidelně opakovat. Zároveň s těmito opatřeními je však nutné ošetřit vhodnými přípravky i prostředí. Deky a pelíšky vyperte v co nejvyšší teplotě, kotce, boudy apod. vymyjte horkou vodou a ošetřete vhodným přípravkem na likvidaci blech v prostředí. Některá silně zablešená prostředí se nepodaří odblešit trvale vlastními silami a musí být povolán deratizér.
Preventivní opatření
Používejte dlouhodobě působící antiparazitika nejlépe po celý rok. Pravidelně kontrolujte srst zvířat. Je vhodné často čistit, prát nebo měnit pelíšky a pravidelně vysávat všechny koberce, čalouněný nábytek apod. Naopak časté šamponování koberců nedoporučujeme, protože zvýšená vlhkost usnadňuje vývoj blech. Po návštěvě jiného chovu nebo různých hromadných akcí zvířata pečlivě prohlédněte. Pokud i přes použitá antiparazitika naleznete v srsti vašeho mazlíčka blechu, zkontrolujte, zda již nedoběhla účinnost použitého preparátu. V některých případech preparát není dostatečně účinný a je třeba druh výrobku zaměnit za jiný, který bude vašemu zvířátku lépe vyhovovat.
Blecha je jednoznačně nejhojnějším psím parazitem. Na člověka sice blecha psí ""skočit"" může a nepotěší ho, ale nesetrvá na něm. Avšak opačně to možné je. Blecha lidská může na psovi či kočce parazitovat velice dobře.
Zjistit, zda je zvíře zablešené, je poměrně jednoduché. Buď při pečlivém probírání kožichu ""proti srsti"" narazíme na živé, velmi rychle se v srsti pohybující blechy nebo v chlupech hledáme bleší trus. Nejvíce blech ""bydlí"" v srsti na zádech a hlavě, v místech, kde se zvíře nemůže snadno drbat a vykusovat. Pro zjištění blešího trusu použijeme kousek navlhčeného ubrousku, buničité vaty apod., na který položíme trochu vyčesané srsti pomocí hustého hřebínku. Jelikož trus blech obsahuje velké množství nestrávené sražené krve hostitele, začne se v případě blešího trusu na bílém mokrém ubrousku kolem ""zrnka"" tvořit hnědočervené zbarvení ze zbytků krevního barviva nasáté krve. Tento jednoduchý pokus je jednoznačným důkazem zablešení.
Je třeba si uvědomit některá zajímavá fakta z blešího života. Málo se například ví, že většina dospělců blech, kterých je v populaci asi kolem 20 %, žije na svém hostiteli, zatímco zbylých 80 %, což jsou larvy (vývojová stadia) se zdržuje volně v prostředí a tedy na místech, kde se zdržuje váš chlupatý miláček. Proto by si majitelé zablešených domácích chlupáčů měli uvědomit, že jednorázové odblešení by mělo být prvním krokem a druhým, který by měl následovat, by měla být dokonalá asanace prostředí. Tedy odblešit, dezinfikovat kotec, pelech, boudy, deky, prostě vše, kde se pes pohybuje.
Udržovat domácí zvířata bez ektoparazitů, neboli bez vnějších parazitů, tj. blech, vší, či klíšťat, by mělo být základní podmínkou úspěšného a bezproblémového chovu. Uvažme, že tito parazité mohou přenášet celou řadu onemocnění i nepříjemných onemocnění kůže.
Musíme však připomenout jeden velmi rozšířený a důležitý nešvar. Drbající se pes nemusí automaticky znamenat, že je pes zablešený, jak si mnozí chovatelé myslí. V případě, že nechytíme v kožichu psa dospělou blechu nebo přítomnost parazitů neprokážeme ""papírkovým testem"", je lepší drbající se zvíře předvést na prohlídku do veterinární ordinace, která má další specializované metody diagnostiky. Nevhodná koupel či několik po sobě následujících koupelí může více pokazit, než vylepšit.
Antiparazitární přípravky
Napadení zvířat blechami a klíšťaty má v našich podmínkách obvykle sezónní charakter. Existuje několik způsobů, jak chránit zvířata proti těmto zevním parazitům. Záleží vždy na majiteli, který způsob zvolí.
Antiparazitární obojek
Obojek má většinou kombinovaný účinek jak na blechy, tak i na klíšťata. Dle výrobce je délka účinnosti různá, některé působí i 6 a více měsíců. Jsou k dispozici obojky jak pro psy, tak i pro kočky (nezaměňovat).
Antiparazitika ve spreji
Sprej je výhodný především u hladkosrstých plemen. Sprej se většinou nesmí aplikovat bezprostředně po vykoupání zvířete a jeho účinnost je přibližně 1 – 2 měsíce. Je nutné sprejem ošetřit celé tělo zvířete, včetně hlavy.
Spot on
Spot on je malé množství tekutiny v kapsli, tzv. kapka za krk, která se aplikuje mezi lopatky. Prostřednictvím kožního mazu je účinná látka zapravována do struktur kůže, odkud se postupně uvolňuje zpět na povrch. Cizopasníci jsou hubeni pouhým kontaktem s účinnou látkou. Při volbě tohoto způsobu ochrany zvířete je zejména u koček nutné zkontrolovat, zda je přípravek pro ně registrován. Jedna z používaných účinných látek (permethrin) totiž způsobuje nervové příznaky až smrt koček. Některé novější preparáty tohoto druhu působí zároveň na blechy i vnitřní parazity a to včetně srdečních červů a ušního svrabu. Nemají však účinek na klíšťata.
Na trhu jsou ještě další druhy výrobků, např. pudr proti blechám. Jejich používání není již tak časté.
Ošetření proti klíšťatům
Klíšťata a jejich vliv na zdraví zvířat
V letní období je velmi častým problémem napadení zvířat klíšťaty. Chránit sebe i své chlupaté kamarády proti těmto parazitům je důležité zejména z toho důvodu, že klíšťata jsou přenašeči závažných infekčních onemocnění a způsobují kožní obtíže. Je prokázána možnost přenosu až 150ti různých infekcí z klíšťat na teplokrevné tvory.
Nemoci přenášené klíšťaty:
- nejčastější
- lymská borelióza (Borrelia burgdorferi)
- klíšťová encefalitida
- tzv. klíšťová obrna - při silném napadení klíšťaty může dojít vlivem produkovaného neurotoxínu k ovlivnění činnosti nervových buněk a následkem toho dojde nejprve k obrně zadních končetin, která může vyústit až do celkové obrny a zástavy dýchání.
- méně časté
- hemobartonelóza (Hemobartonela felis)
- nemoc kočičího škrábnutí
- ricketsióza (tzv. tibola)
- tularémie - postihuje především králíky
- vyskytující se v teplejších oblastech (Středozemí)
- babesióza (krevní parazitóza - Babesie)
- ehrlichióza
- Q horečka
Kožní potíže:
- boláky po vpichu
- ekzémy
- alergie
Jak zacházet s přisátým klíštětem
Po návratu z venku zkontrolujte svého mazlíčka a ihned odstraňte všechna klíšťata.
- Klíště před vyndáváním nenatírejte krémem, olejem ani lihem pro jeho usmrcení. Klíště pak ztrácí svou pevnost a snadněji se přetrhne. Zbytek klíštěte se pak velmi špatně odstraňuje. Při úhynu také klíště vypouští do svého hostitele velké množství infikovaných slin a s usmrcovadlem dochází k dalšímu vstřebávání infekce kůží.
- Klíště uchopte speciální pinzetkou nebo tzv. elektrikářským krokodýlkem tak, abychom jej příliš nezmáčkli. K nákaze hostitele dochází při sání vypouštěním slin do rány a při odstraňování klíštěte jeho zmáčknutím vtlačením jeho obsahu do ranky. Proto je nutné při vyndávání klíštěte nepoškodit jeho napité tělo.
- Kývavým nebo točivým pohybem (je jedno v jaké směru) klíště vytáhněte.
- Zkontrolujte, zda je klíště celé.
- Místo, odkud bylo klíště odstraněno, je třeba potřít desinfekcí (líh, Jodisol, Betadine).
- Klíště nelikvidujeme tím, že ho rozmáčkneme, ale spálíme nebo utopíme.
- Pokud máte obavy, že je klíště infikované a vy nebo váš miláček by se mohl nakazit, klíště nemusíte likvidovat, ale můžete využít speciální pracoviště kde klíště vyšetří zda je infikované.
Prevence onemocnění přenášených klíšťaty
Antiparazitární přípravky
Nejlepší prevencí onemocnění přenášených klíšťaty je zabránit jejich přisátí nebo způsobit jejich rychlý úhyn. V současné době je na trhu široký sortiment antiparazitárních výrobků pro psi i kočky, se kterými máme výborné zkušenosti. Je nutné vždy dodržovat doporučení výrobce, nezaměňovat výrobky určené pro jednotlivé druhy zvířat, dodržovat vhodný věk pro jejich použití a sledovat dobu jejich účinnosti.
Vakcinace
Dnes jsou pro zvířata dostupné vakcíny proti lymské borelióze od několika výrobců. Očkování proti borelióze nemá preventivní účinek na přisátí klíštěte na očkovaného jedince, zabraňuje však vzniku nemoci. Toto očkování není zahrnuto do základního vakcinačního schématu, vřele jej však doporučujeme. Důležité je především v oblastech vysokého výskytu klíšťat a u loveckých psů. Nejlepší doba pro očkování proti lymské borelióze je mimo sezónu, tedy v zimním období.
Proti klíšťové encefalitidě vakcinace pro zvířata neexistuje. Klíšťová encefalitida však není častým problém u psů. V celé Evropě se vyskytlo jen několik málo psů s neurologickými problémy, kteří onemocněli klíšťovou encefalitidou.
Ochrana před nákazou z přisátého klíštěte
Firma Juwital ve spolupráci s Parazitologickým ústavem Akademie věd vyvinula přípravek Antisept Juwim-gel, který se používá při napadení klíšťaty nebo po bodnutí krev sajícím hmyzem. Tento přípravek zvítězil v konkurenci šestačtyřiceti projektů a získal Cenu zdraví udělovanou každoročně Nadací prince Charlese z Velké Británie.
Nový přípravek je sada určená k účinné likvidaci infekce způsobené kousnutím klíštětem a k bezproblémovému odstranění mrtvého klíštěte. Antisept Juwim-gel je dvousložkový, skládá se ze speciální jodové tinktury a gelu. Mohou jej používat dospělí, děti a také domácí mazlíčci, tedy psi a kočky. Pozor, nepoužívejte při alergii na jód! Nenahrazuje sice očkování ani prevenci, ale klíště usmrtí včetně nákazy. Působí jak proti klíšťové encefalitidě, tak lymské borelióze. Přípravek pro celou rodinu na jednu sezónu stojí zhruba 370,- Kč a je k dostání v některých veterinárních ordinacích a bez lékařského předpisu i v lékárnách.
Včasná léčba získané infekce
Zde se budeme zabývat nakažením lymskou boreliózou, protože toto riziko je u psů nejvyšší. Pokud přes všechna uvedená opatření dojde k infikovaní klíštětem, je třeba co nejdříve zahájit léčbu antibiotiky. První příznaky boreliózy je možné pozorovat několik dní až týdnů po infekci. Hlavním příznakem je zarudnutí v místě přisátí klíštěte, které může být provázeno horečkou, únavou nebo zvracením. Ve 20% až 30% nakažení lymskou boreliózou však žádné příznaky pozorovány být nemusí a nemoc přechází do těžko léčitelných chronických forem!
Je známo, že klíšťata přenášejí infekční onemocnění a představují reálné nebezpečí
nejen pro psy, ale i každého z nás. Vzhledem k mimořádné schopnosti klíšťat adaptovat se na rozličné životní podmínky a napadat širokou škálu hostitelů je zatím nejjednodušším opatřením přímá ochrana hostitele. Požadavky na preparáty jsou netoxicita k hostiteli, dlouhodobé působení, rychlý nástup účinků, rovnoměrné rozložení, odolnost proti vodě a šamponování. Vhodnost a způsob použití současných dostupných preparátů určí váš veterinární lékař.
• Prohlídky – preventivní prohlídky u veterinárního lékaře by neměly být nic zvláštního, ale měly by se stát samozřejmostí alespoň jedenkrát ročně. Veterinární lékař při ní zkontroluje mimo jiné i oči, uši, chrup, teplotu atd.
• Pravidelná péče – vy sami byste měli pečovat a kontrolovat stav uší, drápů a zubů vašeho pejska a nenechávat tyto základní úkony jen na veterinárních lékařích. Péče o uši zahrnuje pravidelnou údržbu zvukovodu a u náchylnějších plemen (pudl, malá dlouhosrstá plemena atd.) i vytrhávání chlupů z vnitřní strany boltce a zevního zvukovodu. Chlupy se doporučuje vytrhávat pravidelně, v menším množství, asi jednou za dva/tři týdny. Zvukovod čistíme také pravidelně preparátem, který vám doporučí veterinář a také stanoví doporučenou frekvenci aplikace dle daného jedince.
Přirozené obrušování drápů závisí na míře pohybu psa venku. Drápy psa se za normálních okolností při klidném postoji téměř nedotýkají země. Preventivní krácení drápů proto provádíme pravidelně, aby nedošlo k extrémnímu přerůstání. Jak a o kolik drápy krátit, nejlépe vysvětlí odborník, protože na různé kategorie plemen se používají různé typy kleští.
Péče o zuby je dnes přirozenou součástí komplexní psí hygieny a není pochyb, že má značný význam pro omezení tvorby zubního kamene a prevenci paradontózy. Pro čištění zubů musíme používat komerční zubní pasty pro psy, které jsou jedlé, nepěnivé a s různými příchutěmi, kartáčky jsou rovněž speciální. Dále jsou k dispozici speciální žvýkací plátky, napuštěné látkou bránící tvorbě zubního kamene. Některá granulovaná krmiva také obsahují látky zabraňující tvorbě zubního kamene.
• Veterinární lékař – by měl být také pečlivě zvolen a pokud možno, měl by pes navštěvovat vždy stejného veterináře, který tak bude obeznámen s jeho zdravotním stavem. Důležitá je také vzájemná důvěra a v neposlední řadě také dosažitelnost ordinace v naléhavých případech.
• Zdravotní obtíže – je důležité co nejrychleji navštívit veterinárního lékaře v případě jakýchkoliv komplikací či změn. Pes neumí říct co ho bolí, ale pozorný majitel si rychle všimne změny v chování psa, které mohou být prvním příznakem onemocnění. Když jsme nuceni vyhledat lékařskou pomoc, nezapomeneme vzít s sebou očkovací průkaz, případně průkaz původu, záznamy o předchozí léčbě nebo výsledky provedených vyšetření.
Pes představuje pro člověka v městském bytě často jediný "most" k přírodě a vnáší do jeho života radost a pohodu. Nejen proto bychom měli stejným způsobem vnímat naše čtyřnohé kamarády a dopřát jim stejnou pohodu a vyhovět jejich potřebám.
zdroj-planeta zvířat
Nemoc je obzvláště vysilující pro plemena se slabou průdušnicí a pro starší jedince. Přenáší se kontaktem s nakaženými psy či jejich sekrety. Projevuje se suchým až záchvatovitým kašlem a dávením. Intranasální vakcína podávaná formou tekutiny aplikované na nosní sliznici účinkuje až devět měsíců. Tato vakcinace nepatří do běžného vakcinačního schématu, ale pokud Váš pejsek chodí na výstavy, cvičáky nebo pobývá v hotelích pro psy, lze očkování jen doporučit.
Tetanus
Vakcinaci dopručujeme u loveckých a pracovních plemen psů, popř. u psů, kteří se vyskytují ve společnosti koní.
Lymská borelióza (lymeská borreliosa) - B
Vakcinace této choroby je vhodná zejména v oblastech se zvýšených výskytem tohoto onemocnění a to zejména u psů, kteří se často vyskytují v lese, nebo jejichž majitelé odmítají pravidelné preventivní ošetření proti klíšťatům.
Odčervení
• Odčervení – je nejúčinnějším a nezbytným způsobem boje proti vnitřním parazitům. Musí být prováděno pravidelně od tří týdnů života štěněte, a dále obvykle v termínu před očkováním a následně každé tři/čtyři měsíce v pozdějším věku (v průběhu celého života). Preparátů je v současné době dost a v nejrůznějších formách (tablety, pasty, roztoky aplikované na kůži atd.), vhodný preparát vám doporučí veterinární lékař. Je mylná představa, že pes chovaný v městském bytě se nemůže nakazit vnitřními cizopasníky tak jako pes žijící venku. Pravidelné preventivní odčervení je pro zdraví vašeho psa tak významné, že by se mělo stát samozřejmostí.
Mezi veřejností je vžitá představa, že odčervení chrání zvíře proti vnitřním parazitům po dobu několika týdnů nebo měsíců, což není pravda. Odčervení je pouze jednorázový úkon, protože použitá tableta nebo pasta působí pouze na dospělého parazita a to jen 24 hodin. Vajíčka parazitů ve zvířeti zůstávají a cyklus vývoje se opakuje.
Schéma odčervení štěňat
Vzhledem k tomu, že většina štěňat se rodí infikována škrkavkami, odčervujeme opakovaně celé vrhy a to včetně matky, neboť vajíčka škrkavek se vylučují do mateřského mléka a tudy do organizmu štěněte.
- 1. odčervení - 14 dnů po porodu
- 2. odčervení - 4 týdny po porodu
- 3. odčervení - 6 týdnů po porodu
- 4. odčervení - 3 měsíce po porodu
- a dále každé 3 měsíce až do 1 roku věku štěněte
Odčervení dospělých psů
Dospělá zvířata odčervujeme pravidelně každých 3 - 6 měsíců. V případě přítomnosti parazitů v trusu po odčervení zopakujeme aplikaci léčiv ještě po 14ti dnech. Nejlepším postupem však je vyšetřovat trus dospělých zvířat cca 1 x za čtvrt až půl roku a v případě pozitivního nálezu provést odčervení opakovaně v rozestupu 14 dní. Pokud je nález negativní, odčervení není potřeba.
• Blechy a klíšťata – ochrana před zevními cizopasníky je také nezanedbatelná. Přítomnost blechy v psím kožíšku nutně neznamená znečištěné zvíře, což jsou stále přežívající předsudky a dokáže nejednomu majiteli i pejskovi "zamotat hlavu". Na trhu je dnes celá řada přípravků, které psa chrání proti blechám a klíšťatům. Liší se rozsahem účinku, dobou, po kterou působí a způsobem aplikace. Nejčastěji používané jsou antiparazitální obojky, velkou oblibu si získaly dlouhodobě působící spreje či ampulky s roztokem aplikované na kůži, jednou z posledních možností jsou tablety užívané vnitřně. Blechy je vždy, jak známo, nutno likvidovat zároveň v prostředí a na zvířeti, proto jedině s účinným preparátem a systematickým postupem dosáhnete nějakého efektu.
BLECHY-Blechu nemusíme moc dlouze představovat. Jsou vybaveni mimořádnýmí skokanskými vlastnostmi a na svého hostitele dokáží doskočit až do vzdálenosti 1,5 metru. Živí se krví hostitele, můžou vyvolat až silné alergie, kožní problémy, chudokrevnost atd. Je dobře známo, že s blechami přišel z východu do Evropy mor. Dnes, pravda, takové nebezpečí není reálné, nicméně, blecha je stále v lidské společnosti nevítanou. Jaro a léto je období rozvoje hmyzu a přirozeně také parazitů. Blechy a klíšťata pro psa představují nejen velké trápení, ale i nebezpečí, že by se napadení parazity mohlo rychle rozrůst. S blechami se dozajista u svého psa setká každý chovatel. Zablešeni můžou být psi i feny vybraných chovů vzácných a drahých plemen, stejně jako obyčejní voříšci. Napadení blechami není nic neobvyklého a svého hostitele si blecha nevybírá podle rodokmenu.
Ošetření proti blechám
Blechy a jejich vliv na zdraví zvířat
Zablešení domácích zvířat je stále častým jevem. Někteří majitelé si nechtějí za žádnou cenu připustit, že by zrovna jejich miláček mohl mít nějakou tu blešku, jiní razí teorii, že "každý správný pes má blechy". Tuto problematiku bychom však neměli brát na lehkou váhu a zablešení zvířete účinně předcházet. Dobrých důvodů je pro to víc než dost.
- Blechy sáním krve svého hostitele způsobují svědění, což se projevuje drbáním, neklidem a nervozitou zvířete. Neustálým drbáním a vykusováním blech ze srsti dochází k sekundárnímu poškození a infikování kůže, rozvíjí se zánět kůže, který je třeba léčit.
- Při masívním výskytu blech u štěňat, koťat a malých plemen mohou způsobit chudokrevnost a ovlivnit tak celkový zdravotní stav zvířátka.
- Blechy jsou významným mezihostitelem tasemnice psí. Při vykusování ze srsti a nálsedném pozření blechy se pes nebo kočka touto tasemnicí nakazí. Tasemnice pak způsobuje celkové zdravotní obtíže.
- Velmi častá je alergie na bleší kousnutí. Tato alergie se projevuje u psů a koček těžkým poškozením kůže a dlouhodobým onemocněním, jehož diagnostika i léčba bývá často složitá a nákladná.
- Blechy také přenášejí nemoci hlavně bakteriálního původu - mor, brucelózu, pasteurelózu a jiné.
Jak poznáme, že má náš mazlíček blechy
Při masívním zablešení nebo u hladkosrstých plemen psů jsou blechy lehce viditelné i pouhým okem. Neklamnou známkou přítomnosti blech v srsti je přítomnost blešího trusu, který připomíná mletou kávu. Bleší trus se nejčatěji objevuje v jemné srsti např. za ušními boltci. Pokud si nejste jisti, zda se skutečně jedná o bleší trus, můžete provést jednoduchý test. Bleší trus je vlastně natrávená krev, která reaguje při styku s peroxidem vodíku (H2O2 - kysličník) hnědnutím a pěněním. Dejte černé tečky na papírový ubrousek a polyjte peroxidem. Pokud tečky pění, rozpouští se a mají hnědou barvu, je test pozitivní.
Jak účinně bojovat proti blechám
Je prokázáno, že 90% bleší populace přebývá v okolní prostředí v podobě vajíček a larev a pouze dospělé jedince nalezneme v srsti zvířete. Vývojový cyklus blechy trvá při dobrých podmínkách průměrně 21 dnů. Dospělá samička klade vajíčka, která vypadávají do okolí zvířete. Po 4 až 12 dnech se líhne larva, jejíž hlavní potravou je trus dospělých blech. Larvy se zavrtávají do koberců a dek a mohou zde přežít i několik měsíců. Larva se po dvojím svlečení zakuklí a z ní se pak vyklube již dospělá blecha. Proto je tedy jednorázové odblešení preparátem s krátkodobým působením neúčinné.
Při masívním zablešení
Je vhodné zvíře nejprve odblešit např. šamponem nebo zásypem, které působí v podstatě jednorázově, nebo rovnou sprejem s dlouhodobým účinkem. Na ošetření jednorázovými přípravky by měla navazovat aplikace dalších dlouhodobě působících preparátů. Podle druhu a doporučení výrobce zvoleného přípravku bychom měli ošetření pravidelně opakovat. Zároveň s těmito opatřeními je však nutné ošetřit vhodnými přípravky i prostředí. Deky a pelíšky vyperte v co nejvyšší teplotě, kotce, boudy apod. vymyjte horkou vodou a ošetřete vhodným přípravkem na likvidaci blech v prostředí. Některá silně zablešená prostředí se nepodaří odblešit trvale vlastními silami a musí být povolán deratizér.
Preventivní opatření
Používejte dlouhodobě působící antiparazitika nejlépe po celý rok. Pravidelně kontrolujte srst zvířat. Je vhodné často čistit, prát nebo měnit pelíšky a pravidelně vysávat všechny koberce, čalouněný nábytek apod. Naopak časté šamponování koberců nedoporučujeme, protože zvýšená vlhkost usnadňuje vývoj blech. Po návštěvě jiného chovu nebo různých hromadných akcí zvířata pečlivě prohlédněte. Pokud i přes použitá antiparazitika naleznete v srsti vašeho mazlíčka blechu, zkontrolujte, zda již nedoběhla účinnost použitého preparátu. V některých případech preparát není dostatečně účinný a je třeba druh výrobku zaměnit za jiný, který bude vašemu zvířátku lépe vyhovovat.
Blecha je jednoznačně nejhojnějším psím parazitem. Na člověka sice blecha psí ""skočit"" může a nepotěší ho, ale nesetrvá na něm. Avšak opačně to možné je. Blecha lidská může na psovi či kočce parazitovat velice dobře.
Zjistit, zda je zvíře zablešené, je poměrně jednoduché. Buď při pečlivém probírání kožichu ""proti srsti"" narazíme na živé, velmi rychle se v srsti pohybující blechy nebo v chlupech hledáme bleší trus. Nejvíce blech ""bydlí"" v srsti na zádech a hlavě, v místech, kde se zvíře nemůže snadno drbat a vykusovat. Pro zjištění blešího trusu použijeme kousek navlhčeného ubrousku, buničité vaty apod., na který položíme trochu vyčesané srsti pomocí hustého hřebínku. Jelikož trus blech obsahuje velké množství nestrávené sražené krve hostitele, začne se v případě blešího trusu na bílém mokrém ubrousku kolem ""zrnka"" tvořit hnědočervené zbarvení ze zbytků krevního barviva nasáté krve. Tento jednoduchý pokus je jednoznačným důkazem zablešení.
Je třeba si uvědomit některá zajímavá fakta z blešího života. Málo se například ví, že většina dospělců blech, kterých je v populaci asi kolem 20 %, žije na svém hostiteli, zatímco zbylých 80 %, což jsou larvy (vývojová stadia) se zdržuje volně v prostředí a tedy na místech, kde se zdržuje váš chlupatý miláček. Proto by si majitelé zablešených domácích chlupáčů měli uvědomit, že jednorázové odblešení by mělo být prvním krokem a druhým, který by měl následovat, by měla být dokonalá asanace prostředí. Tedy odblešit, dezinfikovat kotec, pelech, boudy, deky, prostě vše, kde se pes pohybuje.
Udržovat domácí zvířata bez ektoparazitů, neboli bez vnějších parazitů, tj. blech, vší, či klíšťat, by mělo být základní podmínkou úspěšného a bezproblémového chovu. Uvažme, že tito parazité mohou přenášet celou řadu onemocnění i nepříjemných onemocnění kůže.
Musíme však připomenout jeden velmi rozšířený a důležitý nešvar. Drbající se pes nemusí automaticky znamenat, že je pes zablešený, jak si mnozí chovatelé myslí. V případě, že nechytíme v kožichu psa dospělou blechu nebo přítomnost parazitů neprokážeme ""papírkovým testem"", je lepší drbající se zvíře předvést na prohlídku do veterinární ordinace, která má další specializované metody diagnostiky. Nevhodná koupel či několik po sobě následujících koupelí může více pokazit, než vylepšit.
Antiparazitární přípravky
Napadení zvířat blechami a klíšťaty má v našich podmínkách obvykle sezónní charakter. Existuje několik způsobů, jak chránit zvířata proti těmto zevním parazitům. Záleží vždy na majiteli, který způsob zvolí.
Antiparazitární obojek
Obojek má většinou kombinovaný účinek jak na blechy, tak i na klíšťata. Dle výrobce je délka účinnosti různá, některé působí i 6 a více měsíců. Jsou k dispozici obojky jak pro psy, tak i pro kočky (nezaměňovat).
Antiparazitika ve spreji
Sprej je výhodný především u hladkosrstých plemen. Sprej se většinou nesmí aplikovat bezprostředně po vykoupání zvířete a jeho účinnost je přibližně 1 – 2 měsíce. Je nutné sprejem ošetřit celé tělo zvířete, včetně hlavy.
Spot on
Spot on je malé množství tekutiny v kapsli, tzv. kapka za krk, která se aplikuje mezi lopatky. Prostřednictvím kožního mazu je účinná látka zapravována do struktur kůže, odkud se postupně uvolňuje zpět na povrch. Cizopasníci jsou hubeni pouhým kontaktem s účinnou látkou. Při volbě tohoto způsobu ochrany zvířete je zejména u koček nutné zkontrolovat, zda je přípravek pro ně registrován. Jedna z používaných účinných látek (permethrin) totiž způsobuje nervové příznaky až smrt koček. Některé novější preparáty tohoto druhu působí zároveň na blechy i vnitřní parazity a to včetně srdečních červů a ušního svrabu. Nemají však účinek na klíšťata.
Na trhu jsou ještě další druhy výrobků, např. pudr proti blechám. Jejich používání není již tak časté.
Ošetření proti klíšťatům
Klíšťata a jejich vliv na zdraví zvířat
V letní období je velmi častým problémem napadení zvířat klíšťaty. Chránit sebe i své chlupaté kamarády proti těmto parazitům je důležité zejména z toho důvodu, že klíšťata jsou přenašeči závažných infekčních onemocnění a způsobují kožní obtíže. Je prokázána možnost přenosu až 150ti různých infekcí z klíšťat na teplokrevné tvory.
Nemoci přenášené klíšťaty:
- nejčastější
- lymská borelióza (Borrelia burgdorferi)
- klíšťová encefalitida
- tzv. klíšťová obrna - při silném napadení klíšťaty může dojít vlivem produkovaného neurotoxínu k ovlivnění činnosti nervových buněk a následkem toho dojde nejprve k obrně zadních končetin, která může vyústit až do celkové obrny a zástavy dýchání.
- méně časté
- hemobartonelóza (Hemobartonela felis)
- nemoc kočičího škrábnutí
- ricketsióza (tzv. tibola)
- tularémie - postihuje především králíky
- vyskytující se v teplejších oblastech (Středozemí)
- babesióza (krevní parazitóza - Babesie)
- ehrlichióza
- Q horečka
Kožní potíže:
- boláky po vpichu
- ekzémy
- alergie
Jak zacházet s přisátým klíštětem
Po návratu z venku zkontrolujte svého mazlíčka a ihned odstraňte všechna klíšťata.
- Klíště před vyndáváním nenatírejte krémem, olejem ani lihem pro jeho usmrcení. Klíště pak ztrácí svou pevnost a snadněji se přetrhne. Zbytek klíštěte se pak velmi špatně odstraňuje. Při úhynu také klíště vypouští do svého hostitele velké množství infikovaných slin a s usmrcovadlem dochází k dalšímu vstřebávání infekce kůží.
- Klíště uchopte speciální pinzetkou nebo tzv. elektrikářským krokodýlkem tak, abychom jej příliš nezmáčkli. K nákaze hostitele dochází při sání vypouštěním slin do rány a při odstraňování klíštěte jeho zmáčknutím vtlačením jeho obsahu do ranky. Proto je nutné při vyndávání klíštěte nepoškodit jeho napité tělo.
- Kývavým nebo točivým pohybem (je jedno v jaké směru) klíště vytáhněte.
- Zkontrolujte, zda je klíště celé.
- Místo, odkud bylo klíště odstraněno, je třeba potřít desinfekcí (líh, Jodisol, Betadine).
- Klíště nelikvidujeme tím, že ho rozmáčkneme, ale spálíme nebo utopíme.
- Pokud máte obavy, že je klíště infikované a vy nebo váš miláček by se mohl nakazit, klíště nemusíte likvidovat, ale můžete využít speciální pracoviště kde klíště vyšetří zda je infikované.
Prevence onemocnění přenášených klíšťaty
Antiparazitární přípravky
Nejlepší prevencí onemocnění přenášených klíšťaty je zabránit jejich přisátí nebo způsobit jejich rychlý úhyn. V současné době je na trhu široký sortiment antiparazitárních výrobků pro psi i kočky, se kterými máme výborné zkušenosti. Je nutné vždy dodržovat doporučení výrobce, nezaměňovat výrobky určené pro jednotlivé druhy zvířat, dodržovat vhodný věk pro jejich použití a sledovat dobu jejich účinnosti.
Vakcinace
Dnes jsou pro zvířata dostupné vakcíny proti lymské borelióze od několika výrobců. Očkování proti borelióze nemá preventivní účinek na přisátí klíštěte na očkovaného jedince, zabraňuje však vzniku nemoci. Toto očkování není zahrnuto do základního vakcinačního schématu, vřele jej však doporučujeme. Důležité je především v oblastech vysokého výskytu klíšťat a u loveckých psů. Nejlepší doba pro očkování proti lymské borelióze je mimo sezónu, tedy v zimním období.
Proti klíšťové encefalitidě vakcinace pro zvířata neexistuje. Klíšťová encefalitida však není častým problém u psů. V celé Evropě se vyskytlo jen několik málo psů s neurologickými problémy, kteří onemocněli klíšťovou encefalitidou.
Ochrana před nákazou z přisátého klíštěte
Firma Juwital ve spolupráci s Parazitologickým ústavem Akademie věd vyvinula přípravek Antisept Juwim-gel, který se používá při napadení klíšťaty nebo po bodnutí krev sajícím hmyzem. Tento přípravek zvítězil v konkurenci šestačtyřiceti projektů a získal Cenu zdraví udělovanou každoročně Nadací prince Charlese z Velké Británie.
Nový přípravek je sada určená k účinné likvidaci infekce způsobené kousnutím klíštětem a k bezproblémovému odstranění mrtvého klíštěte. Antisept Juwim-gel je dvousložkový, skládá se ze speciální jodové tinktury a gelu. Mohou jej používat dospělí, děti a také domácí mazlíčci, tedy psi a kočky. Pozor, nepoužívejte při alergii na jód! Nenahrazuje sice očkování ani prevenci, ale klíště usmrtí včetně nákazy. Působí jak proti klíšťové encefalitidě, tak lymské borelióze. Přípravek pro celou rodinu na jednu sezónu stojí zhruba 370,- Kč a je k dostání v některých veterinárních ordinacích a bez lékařského předpisu i v lékárnách.
Včasná léčba získané infekce
Zde se budeme zabývat nakažením lymskou boreliózou, protože toto riziko je u psů nejvyšší. Pokud přes všechna uvedená opatření dojde k infikovaní klíštětem, je třeba co nejdříve zahájit léčbu antibiotiky. První příznaky boreliózy je možné pozorovat několik dní až týdnů po infekci. Hlavním příznakem je zarudnutí v místě přisátí klíštěte, které může být provázeno horečkou, únavou nebo zvracením. Ve 20% až 30% nakažení lymskou boreliózou však žádné příznaky pozorovány být nemusí a nemoc přechází do těžko léčitelných chronických forem!
Je známo, že klíšťata přenášejí infekční onemocnění a představují reálné nebezpečí
nejen pro psy, ale i každého z nás. Vzhledem k mimořádné schopnosti klíšťat adaptovat se na rozličné životní podmínky a napadat širokou škálu hostitelů je zatím nejjednodušším opatřením přímá ochrana hostitele. Požadavky na preparáty jsou netoxicita k hostiteli, dlouhodobé působení, rychlý nástup účinků, rovnoměrné rozložení, odolnost proti vodě a šamponování. Vhodnost a způsob použití současných dostupných preparátů určí váš veterinární lékař.
• Prohlídky – preventivní prohlídky u veterinárního lékaře by neměly být nic zvláštního, ale měly by se stát samozřejmostí alespoň jedenkrát ročně. Veterinární lékař při ní zkontroluje mimo jiné i oči, uši, chrup, teplotu atd.
• Pravidelná péče – vy sami byste měli pečovat a kontrolovat stav uší, drápů a zubů vašeho pejska a nenechávat tyto základní úkony jen na veterinárních lékařích. Péče o uši zahrnuje pravidelnou údržbu zvukovodu a u náchylnějších plemen (pudl, malá dlouhosrstá plemena atd.) i vytrhávání chlupů z vnitřní strany boltce a zevního zvukovodu. Chlupy se doporučuje vytrhávat pravidelně, v menším množství, asi jednou za dva/tři týdny. Zvukovod čistíme také pravidelně preparátem, který vám doporučí veterinář a také stanoví doporučenou frekvenci aplikace dle daného jedince.
Přirozené obrušování drápů závisí na míře pohybu psa venku. Drápy psa se za normálních okolností při klidném postoji téměř nedotýkají země. Preventivní krácení drápů proto provádíme pravidelně, aby nedošlo k extrémnímu přerůstání. Jak a o kolik drápy krátit, nejlépe vysvětlí odborník, protože na různé kategorie plemen se používají různé typy kleští.
Péče o zuby je dnes přirozenou součástí komplexní psí hygieny a není pochyb, že má značný význam pro omezení tvorby zubního kamene a prevenci paradontózy. Pro čištění zubů musíme používat komerční zubní pasty pro psy, které jsou jedlé, nepěnivé a s různými příchutěmi, kartáčky jsou rovněž speciální. Dále jsou k dispozici speciální žvýkací plátky, napuštěné látkou bránící tvorbě zubního kamene. Některá granulovaná krmiva také obsahují látky zabraňující tvorbě zubního kamene.
• Veterinární lékař – by měl být také pečlivě zvolen a pokud možno, měl by pes navštěvovat vždy stejného veterináře, který tak bude obeznámen s jeho zdravotním stavem. Důležitá je také vzájemná důvěra a v neposlední řadě také dosažitelnost ordinace v naléhavých případech.
• Zdravotní obtíže – je důležité co nejrychleji navštívit veterinárního lékaře v případě jakýchkoliv komplikací či změn. Pes neumí říct co ho bolí, ale pozorný majitel si rychle všimne změny v chování psa, které mohou být prvním příznakem onemocnění. Když jsme nuceni vyhledat lékařskou pomoc, nezapomeneme vzít s sebou očkovací průkaz, případně průkaz původu, záznamy o předchozí léčbě nebo výsledky provedených vyšetření.
Pes představuje pro člověka v městském bytě často jediný "most" k přírodě a vnáší do jeho života radost a pohodu. Nejen proto bychom měli stejným způsobem vnímat naše čtyřnohé kamarády a dopřát jim stejnou pohodu a vyhovět jejich potřebám.
zdroj-planeta zvířat
Komentáře
Přehled komentářů
Prosím o radu jak pomoci aby se krytí yorkšíra povedlo,oba chtějí,fenka pěkně drží,ale pejsek na sebe nenechá šahnout a zatím se netrefil!Moc děkuji
Re: krytí
(Danka, 18. 4. 2012 19:55)Dobrý den,některý pes nechce nechat na sebe šahat při krytí držte mu tedy fenku,aby byla v klidu a neuhýbala mu.Pokud je pejsek menší než fena pomůže i podložení psa třeba knížkou na tu neklouzavou podložku a z boku koukat a až fenku napíchne tak psa prostě přidržet a přitlačit k feně ,aby zase nevyklouznul.Pak už pes začne dělat kopulační pohyby a dojde ke svázání.Snad se jim to povede přeji hodně štěstí a kupu miminek :-))
prosba o radu
(Návratová, 26. 7. 2010 13:12)
Dobrý den.
CHtěla bych vás poprosit o radu.Můj Yorkšír se pořád strašně škrábe.Přidpádá mi,že se škrábe čím dál víc.Jídla se dotkne jen minimálně.Vím,že to je alergie,ale netuším na co.Veterinář mi nedokázal pomoci.Vyzkoušela jsem už různé speciální protialrgení granule,šampóny a injekce....pořád nic.Pejsek je odčervený,očkovaný a odblešený.Moc vás prosím o radu,jsem už opravdu zoufalá.Ozvěte se prosím na můj e-mail: t175@seznam.cz
krytí
(simons, 18. 4. 2012 19:49)