Nežádoucí nakrytí

Jak to funguje ?                                                   
Pokud se Vám z různých důvodů nepodařilo fenu uhlídat a máte podezření na nežádoucí nakrytí, není třeba ztrácet hlavu. Březost u feny trvá průměrně 63 dní. Sonograficky se březost pozná nejdříve po 21 dnech, spolehlivě 30 den po nakrytí. Běžně až 60 % fen z těchto předpokládaných nakrytí není březích. Může se jednat o pouhé podezření  majitele, fenka v tu dobu neměla plodné období a i během plodného období nekončí každé nakrytí  oplodněním. Je lépe tedy nejprve určit, zda fena vůbec zabřezla.

Jaké máte možnosti ?

Před potvrzením gravidity

1) Farmakologické přerušení gravidity hormonálními přípravky, které se podávají injekčně 5., 7., a 9. den po nakrytí. Aplikace těchto látek však znamená vysoké riziko vážných komplikací, např. hnisavý zánět dělohy a narušení krvetvorby, což jsou život ohrožující komplikace. Pokud k nakrytí nedošlo, vystavíte Vaši fenku těmto rizikům zcela zbytečně.

2) Nechcete-li ani v budoucnu další štěňátka, můžete nechat fenku vykastrovat. To je nejlepší provést nejdříve 14 dní po skončení hárání, kdy už není děloha překrvená a fenka je v lepší kondici z důvodu anestézie. Děloha se vyjme i s embryi, pokud opravdu došlo k zabřeznutí. Tímto zákrokem se zároveň zbavíte starostí s háráním, možného nežádoucího nakrytí v budoucnu, falešných březostí, zánětu dělohy ve stáří, a významně snížíte riziko vzniku nádorů mléčné žlázy.

Po potvrzení gravidity

1) Můžete počkat do doby, kdy je možné graviditu prokázat a po potvrzení nálezu, pokud štěňátka opravdu nechcete, zahájit farmakologické přerušení gravidity. Je to nepříjemný proces . S fenkou musíte denně docházet na aplikace hormonálních injekcí až do doby, něž dojde k potratu, což je přibližně týden. Léčba vyvolává zánik žlutého tělíska na vaječnících, což je doprovázeno stavy nevolnosti, zvracením, průjmem, krvavým výtokem a celkovým neklidem. Toto řešení doporučujeme v opodstatněných případech.

2) Smířit se s graviditou, nechat fenku porodit a ušetřit ji tak možných zdravotních rizik, která mohou nastat během uměle vyvolaného přerušení gravidity. Pokud není riziko vznikající graviditou a porodem vyšší něž u předchozích řešení, tento postup se  doporučuje.

Pseudogravidita - falešná březost

Příčiny vzniku falešné březosti

Pseudogravidita neboli falešná březost je stav, kdy u nebřezí feny probíhá normální luteální fáze (období po hárání) pohlavního cyklu avšak s abnormálními příznaky imitujícími březost a ev. porod. Je to pozůstatek z doby, kdy psi žili ve smečkách a feny háraly ve stejnou dobu, což můžeme pozorovat i dnes ve vetších chovech. Falešná březost řeší při ev. úhynu matky náhradní péči o štěňata, vč. kojení. U fen se vyskytuje často, zejména u dobře živených, s úzkou vazbou na majitele. Nejde o poruchu pohlavního cyklu, ani nesnižuje plodnost zvířete.

Jak se pozná falešná březost

Nejtypičtějším příznakem jsou zvětšující se vemínka, ve kterých se začíná tvořit sekret podobný mateřskému mléku. Právě pro zvýšenou tvorbu mléka je také falešná březost nazývána pseudolaktace (lactatio falsa). Charakteristická je změna povahových vlastností postižené fenky - psychický neklid i apatie, agresivita či stranění se, nebo naopak zvýšené vyžadování společnosti lidí. Fena vyhledává místo k porodu a vyrábí pelíšky pro štěňata, píská, kňučí a naříká. V průběhu tohoto období, náročného pro zvíře i chovatele, trpí fena zvýšenou žravostí, provázenou změnami chuti, zvracením, průjmy nebo i zvýšenou teplotou.

Falešná březost se projevuje také patrným zvětšením břicha, pomalostí a opatrností pohybů. Fena může být neklidná a nevrlá, může poštěkávat a vrčet, bez chuti si hrát. Nesnese cizí lidi nebo psy. Může se chovat buď agresivně i ke členům své domácnosti, nebo naopak být přespříliš mazlivá a blízkost lidí vyhledávat. Během falešné březosti se žravost mění v nechutenství. Častější a výraznější projevy mívají některá plemena, např. pudl a jezevčík, zejména pak dobře živené feny z domácích chovů s úzkou vazbou na chovatele.

Celkové příznaky mohou vyvrcholit imitací porodu, projevujícím se zpočátku nechutenstvím, později i stahy břišní stěny, snášením hraček nebo jiných předmětů a mateřskou péčí o domnělá mláďata. Fenka se odmítá vzdálit od hnízda s domnělými štěňaty a chodit ven.

Mechanismus vzniku

Příčinou je zřejmě citlivost některých fen k normálně probíhajícím vnitřním změnám v průběhu luteální fáze. Hlavními změnani vnitřního prostředí jsou změny v koncentraci hormonů progesteronu (hormon udržující graviditu) a prolaktinu (hormon ovlivňující sekreci mléka). Pseudogravidita je zvýšená reakce na jejich změněné koncentrace.

Projevy - jak falešnou březost poznáte

Pseudogravidita se projevuje především na mléčné žláze a v chování fen.

K nástupu pseudogravidity dochází za 2 -8 týdnů po říji ve formě různě intenzivních příznaků březosti a porodu. Může se jednat o nepatrný otok mléčné žlázy se slabou sekrecí mléka a ž po výrazné celkové příznaky březosti, jako je zvýšení žravosti, změna chuti, zvětšení břišní dutiny, připravování pelechu pro mláďata, pomalost a opatrnost pohybu s výrazným otokem mléčné žlázy se silnou sekrecí mléka. Celkové příznaky mohou vrcholit imitací porodu, což se projevuje nechutenstvím, stahy břišní stěny, snášením hraček nebo různých předmětů a mateřskou péčí o tato domnělá mláďata.

Diagnostika

Je třeba odlišit pseudograviditu od normální gravidity. Při hladině progesteronu v krvi vyšší než 2 ng/ml a při současném vyloučení gravidity sonografickým nebo RTG vyšetřením je falešná březost vysoce pravděpodobná. Nesnadné může být odlišení pseudogravidity od zániku koncepce, což představuje např. spontánní potrat nebo tzv. resorbci plodů, což majitel nemusí zaznamenat.

Léčba falešné březosti

• při mírných projevech

Vzhledem k tomu, že se nejedná o skutečnou poruchu pohlavního cyklu, v případech méně výrazných vnějších příznaků není léčba nutná. Stačí dodržet určitá opatření, jako je odebrání předmětů imitujících štěňata, zajištění dostatku jiné aktivity a dostatku pohybu, snížení příjmu potravy (zejména bílkovinné složky) po dobu 7 – 10 dnů a snížení příjmu tekutin (zabránění pití po dobu 6 – 8 hodin v průběhu 3 – 7 nocí).

• při intenzivních projevech

Při intenzivní laktaci hrozí zadržení mléka a následný zánět mléčné žlázy. Tento stav je indikací k ošetření. Používáme lokálně resorpční masti na mléčnou žlázu v kombinaci s podáváním tablet, které snižují sekreci mléka.Odstříkávání mléka se nedoporučuje, protože to má za následek ještě větší produkci mléka. Aby si fena sama neolizovala mléčnou žlázu, lze nasazovat ochranný límec.

Prognóza

Je třeba počítat s tím, že stav pseudogravidity se může u některých fen opakovat po každé říji. V případech, kdy majitel feny již nepočítá s jejím využitím v chovu, lze jednoznačně  doporučit kastraci coby absolutní řešení problému. Tímto jednorázovým chirurgickým zákrokem se předejde v budoucnu nejen falešným březostem, ale i dalším patologickým stavům na pohlavních orgánech, mléčné žláze, nežádoucímu nakrytí apod.  

Jak jí předcházet

Po dohodě s veterinářem řeší problém podávání antikoncepčních pilulek, a pokud v budoucnu nepočítáme se štěňaty, je lépe uvažovat o kastraci feny. Na první pohled neetický zásah – odstranění dělohy a vaječníků – však s velkou pravděpodobností uchrání fenu v pozdějším věku i před dalšími možnými obtížemi: zánětem dělohy, cystami na vaječnících a různými novotvary na mléčné žláze. Zákrok nepředstavuje pro zdravou fenu prakticky žádné riziko a doba rekonvalescence po operaci je velmi krátká. Aby však měla kastrace ještě ochranný vliv před nádory mléčné žlázy, musela by se provést buď těsně před prvním háráním, nebo v období mezi prvním a druhým háráním.

Pokud průvodní jevy pseudogravidity příliš nezatěžují okolí a především neohrožují fenu na životě a zdraví (např. opakovanými záněty nebo špatně snášenými hormonálními preparáty), není kastrace nutná. Po několika týdnech období falešné březosti samovolně odezní, ale je třeba počítat s tím, že se často opakuje i po dalších cyklech. Nelze také očekávat, že se situace změní po prvním vrhu – projevům pseudogravidity po příštím hárání se tím nezabrání.

Kastrace feny

Důvody kastrace fen a vhodný věk

Nejčastějším důvodem ke kastraci feny je zamezení nechtěných gravidit, prevence onemocnění na pohlavních orgánech a mléčné žláze, odstranění potíží spojených s pseudograviditou (falešná březost). Taktéž slouží jako konečné řešení onemocnění vaječníků či dělohy. Je různými studiemi prokázáno, že při kastraci provedené ještě před prvním háráním, nebo mezi prvním a druhým háráním se značně snižuje výskyt tumorů na mléčné žláze, kastrace ve vyšším věku již nemá tento účinek. V zásadě lze fenu vykastrovat kdykoliv, nedoporučuje se zákrok provádět při právě probíhající říji, optimální je provést kastraci v době anestru, tedy nejdříve jeden měsíc po hárání a nejpozději jeden měsíc před očekávaným háráním.

Co je kastrace a jak se provádí

Kastrací feny rozumíme chirurgické odstranění vaječníků (ovariektomie) nebo současné odstranění vaječníků a dělohy (ovariohysterektomie). K přípravě zvířete na kastraci patří 24 hodinová hladovka, přičemž přísun tekutin zůstává zajištěn.

Anestézii volíme dle požadavků majitele a zdravotního stavu zvířete. V úvahu přichází  anestézie intravenózní či inhalační (což je moderní a velmi šetrný způsob). Následuje standardní příprava operačního pole vystříháním a vyholením srsti, aplikace léčiv (antibiotika, analgetika), desinfekce operačního pole a jeho zarouškování. Některé pracoviště preferují chirurgický přístup z linea alba, tedy z vazivového pruhu, který prochází středovou linií břicha a do kterého se upínají břišní svaly. Řez v tomto pruhu se provádí v potřebné délce, což záleží na velikosti feny, vybaví se vaječníky, případně i děloha a podváží se vstřebatelným šicím materiálem. Krček děložní se přešije a následuje uzávěra dutiny břišní, poté sutura podkoží a kůže. Celý zákrok i s přípravou většinou netrvá déle než jednu hodinu. Fenku po kastraci necháme probudit v hospitalizačním boxu a teprve poté je vydána majiteli.

Péče o fenu po kastraci

Pokud se vaše fenka bude probouzet doma, dopřejte jí klidné teplé místo. Jestli to možnosti zařízení dovolují, nechte raději fenu probouzet v hospitalizaci pod odborným dohledem. Vodu a krmení začněte podávat až po nabytí plného vědomí a po malých částech, aby nedošlo ke zvracení. Ránu je potřeba udržovat čistou, nenechte fenku ránu olizovat. 

Komplikace kastrace feny

Komplikace se u tohoto typu zákroku vyskytují velice zřídka. Může se vyskytnout nesnášenlivost na použitá anestetika či další léčiva, reakce na použitý šicí materiál, sklouznutí podvazů... V případě jakýchkoliv pochybností o průběhu pooperačního období je nutné ihned kontaktovat veterináře.

V tomto odstavci je nutné zmínit výhody a nevýhody obou typů zákroků.

Ovariektomie (odebrání pouze vaječníků) je zákrokem časově kratším, jedná se však řádově o minuty. Při ovariectomii není vyloučeno, že v budoucnu může být děloha postižena chorobným procesem.
Ovariohysterektomie (odebrání vaječníků i dělohy) toto riziko výrazně snižuje, neboť z odstraněné dělohy zůstává pouze část krčku děložního, avšak část odborné veřejnosti má za to, že odstraněním dělohy se mění tlakové poměry v malé pánvi, což může mít za následek inkontinenci (pomočování). 
Inkontinence je nejdiskutovanější pokastrační komplikací. Vyskytuje se v závislosti na plemeni u asi 1-2 % pacientek po kastraci obojího typu. Některé z pramenů uvádí, že zejména u fen velkých plemen má technika operace vliv na možný výskyt pooperační inkontinence (nižší riziko při ovariectomii a naopak vyšší při ovariohysterektomii). Je zároveň známo, že svěrač močového měchýře je pod vlivem estrogenů, tudíž podíl na případně vzniklé inkontinenci má odstranění vaječníků, kde tyto hormony vznikají. Považuji za důležité zdůraznit, že výskyt pokastrační inkontinence vzhledem k množství prováděných zákroků je nízký a případný problém není neřešitelný. Pokud se vyskytne, dá se většinou velmi dobře medikamentózně ovlivnit.

Kastrace psa

Důvody kastrace psů

Nejčastějšími příčinami, kdy se majitel rozhodne pro kastraci psa, jsou zejména

1. - zamezení samčích projevů sexuálního chování (utíkání za fenami v říji, nežádoucí krytí fen)
2. - ovlivnění dominantního nebo agresívního chování vůči lidem a psům
3. - nemoci na pohlavních orgánech (tumory varlat, kryptorchismus)
4. - onemocnění prostaty (benigní hyperplazie)

Vhodný věk ke kastraci psa

Kastraci psa lze provést kdykoliv, v případě kastrace z preventivních důvodů by měl být pejsek pohlavně dospělý, u menších plemen alespoň 1 rok starý, u velkých plemen 18 měsíců.  U nás není zvykem kastrovat zvířata v mladším věku, ale např. ve Velké Británii je obvyklé kastrovat štěňata ve věku 6-12 týdnů. Psi si zachovávají juvenilní (nedospělý) vzhled a  štěněcí chování, kdy u psa nedochází k projevům dominance ani v rámci rodiny, ani vůči ostatním zvířatům.

Co je kastrace psa a jak se provádí

V celkové anestézii se odstraní samčí pohlavní žlázy – varlata, která jsou  kromě tvorby samčích pohlavních buněk, spermií, zodpovědná za tvorbu samčího hormonu testosteronu a tedy i za samčí sexuální chování. 

Anestézii používané na některých pracovištích- injekční intravenózní (aplikace léčiv do žíly přes intravenózní kanylu) nebo kombinaci injekční s inhalační (směs kyslíku s narkotickým plynem Isofluranem). Typ anestézie závisí na zdravotním stavu zvířete a na požadavcích klienta. Inhalační narkóza je šetrnější, avšak také dražší. Pacient musí být alespoň 12 hodin vylačněn. Před zákrokem se připraví operační pole, což znamená vyholení a desinfekci oblasti šourku a jeho okolí. Aplikují se analgetika a antibiotika.

Vlastní zákrok spočívá v naříznutí kůže před šourkem (tzv. prescrotální přístup), poté tupou preparací uvolníme podkoží a vybavíme postupně obě varlata přes tuto jednu incizi do operační rány. Varlata zajistíme podvazem semenných provazců a přívodné cévy vstřebatelným materiálem a pak odstraníme. Zašijeme  podkoží a kůži plastickým stehem, kdy je celé vlákno schováno. Ranka je velká dle plemene 1 - 4 cm. Šourek tak zůstává zachován a výsledný kosmetický efekt je dobrý. K prevenci otoku šourku standardně používáme předoperační aplikaci antiflogistik s účinky i proti vzniku otoku, která pacient dostává i v dalších dnech po operaci dle potřeby. Celý zákrok i s přípravou většinou nepřekročí 30 minut, pacienta však propouštíme do domácí péče za dobu o něco delší, cca 1-2 hodiny, aby byl již zcela probuzen.

Péče o psa po kastraci

Pokud se váš pes bude probouzet doma, dopřejte mu klidné teplé místo. Jestli to možnosti zařízení dovolují, nechte raději pejska probouzet v hospitalizaci pod odborným dohledem. Vodu a krmení začněte podávat až po nabytí plného vědomí a po malých částech, aby nedošlo ke zvracení. Majitel v pooperačním období zajistí, aby si pejsek ránu nepoškodil, nejčastěji používáním  ochranného límce. Den po operaci provádíme první kontrolu a další dle potřeby, nejčastěji za týden až 10 dní. 
 

Komplikace kastrace psa

U tohoto typu zákroku se komplikace vyskytují velice zřídka. V úvahu připadá infekce kastrační rány, nesnášenlivost na některé z použitých léčiv či anestetik, reakce na použitý šicí materiál nebo sklouznutí podvazů a následné krvácení do šourku a z kastrační rány, otok šourku. Ve všech případech je nutno okamžitě vyhledat veterináře. 

Chování psa po kastraci

V prvních týdnech až měsících po zákroku nelze očekávat výrazné změny v útlumu sexuálního nebo dominantního chování. Uvádí se však postupný útlum u 70-80ti % kastrovaných psů. Tendenci k obezitě lze zvládnout dodržováním pravidelného pohybového režimu, výběrem vhodného krmení (např. určeného pro kastráty nebo řady light) a jeho rozumným dávkováním. Nelze potvrdit, že každý pes po kastraci ztloustne.

                                                                  zdroj-vetcentrum